V pondělí jsem si na nástěnce oddělení všiml dotazníku pro pacienty, který je zaměřen sběr zpětné vazby. A v tom mi to docvaklo. Většina otázek byla typu: Jste spokojeni se setrami, jste spokojeni s lékaři, jste spokojeni s jídlem …
Nejsou tam otázky typu: Nedostávali jste protichůdné informace? Chovali se k vám všichni stejně? Neobtěžoval Vás personál zbytečnými dotazy na stejné věci? apod.
Celý systém té nemocnice je zaměřen na “dělání věcí správně” nikoliv na “dělání správných věcí”. Jinými slovy, všichni si chrání ten svůj píseček (a taky si hlídají svou zpětnou vazbu), ale jako tým ta nemocnice nefunguje!
Je to jako orchestr bez drigenta, kde každý si hlídá ten svůj part a hraje jej bez ohledu na ostatní. Pokud potřebujete jednoho specialistu (v orchestru se zaměříte třeba sólo flétny a ostatní “vytěsníte”) tak je to OK. Pokud ale potřebujete souhru, vyjde z toho kakofonie s nepředvídatelným výsledkem!
Ono se asi není co divit, když za chod oddělení i po organizační stránce jsou zodpovědni pouze primáři. Veškeré jejich vzdělávání a tréning je zaměřen na medicínu a nikoliv na management, procesy, marketing, vztahy se zákazníky … Do opravy auta se lékaři sami nepustí, ale chod oddělení, to přeci musí zvládnout! No a pak to tak taky vypadá. 
A taky to tolik stojí.
Co s tím? Prodat!
Jde o to, aby i do managementu malých týmu se dostaly prvky moderního řízení. A obávám se, že bez jasných pravidel vynucovaných vlastníkem to asi nepůjde.
Možná by, pro začátek, stačilo 70% odměn primářů navázat na hospodářký výsledek nemocnice.
U Motola je ještě navíc problém, že je to fakultní nemocnice – to je chaos na druhou. Akademici mají totiž tu neblahou vlastnost, že veškeré zmatky (i u těch nejzákladněších věcí) vydávají za akademickou svobodu: Každý má právo na svůj názor na cokoliv a taky “mají právo” se podle toho chovat (tj. nerespektovat pravidla) – i když je to na hony vzdálené vědě, výzkumu, vzdělávání.
Powered by ScribeFire.
0 Odpovědi k “Diagnóza Motola”