Dnešní Honzíčkovy testy dopadly prý zase o něco lépe. Ale “čort znajet” je-li to tak opravdu. Připadá mi to jako standardní odpověď lékaře na odchodu z oddělení.
Ty “velké” testy ještě nejsou. Fakt by mne zajímalo, jak to tam funguje, když ani lékaři neví a kdy budou jen tak tipují. Asi je to pro ně “black box” – jak jim má pak člověk věřit?
Alespoň jedno zlepšení: Do kuchyně doputovala zpráva o Honzíčkově dietě. Bramborová kaše už byla ze sójového mléka (alespoň to bylo na lístečku k jídlu). Včera ovšem nafasoval šunku v igelitu – malá galerie “éček”. Ještě že s jejich neschopností tak nějak počítáme a Anička tam má nějaké zásoby zdravých pomazánek z Country Life.
Už aby se za pobyt a stravu platilo! Možná by si konečně uvědomili, že strava má svého (platícího) zákazníka a není to jen cosi anonymního, jakési číslo z výdejky. To jim přestanou procházet ty jejich excesy!
Powered by ScribeFire.
0 Odpovědi k “Tak snad pokrok”